Věděli jste o tom, že i čárové kódy se od sebe liší? Jaké jsou tedy odlišnosti mezi jednotlivými kódy? Na to se podíváme v tomto článku.
Čárový kód určitě viděl každý nás. Jedná se o totiž o něco, co najdeme v každém obchodě v Evropě. Věděli jste ale, že se čárové kódy dělí na víc druhů? Pokud ne, tak jste na správném místě. V tomto článku vám totiž řekneme víc.
Odlišný vzhled
Jak se tedy čárové kódy dělí? Rozdělit je můžete především podle struktury. Na tomto základě dělíme čárové kódy na 1D a 2D. 1D kódy jsou poměrné jednoduché. Jde o soubor lineárně vytištěných pruhů přesně dané šířky. Mezi nimi jsou pak nepotištěné mezery, které mají taktéž jasně definovanou šířku. Z pruhů je pak vytvořen obrazec, s nímž si poradí až dešifrovací zařízení.
Už v samotném vzhledu pak můžete spatřit jasné odlišnosti mezi 1D a 2D čárovými kódy. 2D kódy se totiž dělí do několik podskupin, přičemž každá podskupina má jiná specifika. Nejčastěji se ale setkáte s maticí bloků doplněných pozičními značkami. Narazit ovšem můžete i na čárové kódy s barevnými značkami nebo skládanou řádkovou symbolikou.
Rozdíly ve funkčnosti
Čárové kódy vypadají jinak, ale také fungují jinak. Jak už jste určitě zjistili, 1D kódy nejsou jen konstrukčně jednodušší, ale také funkčně. Tvoří je start znak, datový znak a stop znak. Okolí reprezentované bílým polem po startu a stopu se nazývá tichá zóna. Ta slouží především k odlišení od výrobku a ochraně čárového kódu před rušivými prvky prostředí. Znaky start a stop mají za úkol určit, kde čárový kód začíná a kde končí. Datové znaky pak nesou zprávu v podobě samotného produktu.
U 2D kódů to je opět komplikovanější. Záleží totiž na typu kódu. Pokud se ale budeme bavit o nejběžnějších kódech – kódech čtvercového tvaru, tak ty využívají především pozičních značek. Tyto značky jsou určeny pro detekci a lokalizaci daného čárového kódu. Používají se ale také k orientaci prostoru nebo určení velikosti celého čárového kódu. Poziční značky pak mohou mít různé tvary i velikosti.